Ing. Petr Bureš, Ph.D. - vodní stavby a stavby krajinného inženýrství

Snížením rychlosti odtoku vody v korytech vodních toků z krajiny, zajištění její akumulace, využití vody pro potřebu člověka v oblasti odběru vody, využití potenciálu energie vody, vzdouvání hladiny vody pro potřebu lodní dopravy, protipovodňovou ochranu pozemků a staveb, včetně snížení erozního účinku vody v krajině, využití vody pro potřebu závlah je úkolem oboru vodních staveb a staveb krajinného inženýrství.

Pro stavebníky zhotovuji následující projekty vodních staveb a staveb krajinného inženýrství:

ÚPRAVY VODNÍCH TOKŮ - REVITALIZACE
Předmětem projektové dokumentace je vodohospodářská úprava koryt neupravených a rovněž i z minulosti upravovaných koryt vodních toků. Jedná se o vodohospodářskou úpravu recipientů, která je navržena dle zásad revitalizace vodních toků. Vlastní úprava je navržena na základě návrhového n-letého průtoku Qn. Návrhový průtok je dán dle významu a ochrany pozemku a staveb v krajině. V urbanizovaných zónách je zpravidla návrhový průtok na úrovni 50-leté nebo 100-leté vody. Vlastní úprava je navržena tak, aby respektovala a zachovala přirozený vodní ekosystém vodního toku. Na základě hydraulického výpočtu a zajištěni minimálního denního průtoku pro zachování vodní fauny a flóry je navržen hydraulický tvar vlastní úpravy koryta, včetně způsobu opevnění břehů a stabilizace dna vodního toku. Součásti revitalizace vodních toků je obnova vegetačního doprovodu VT. Jedná se o obnovu břehových porostů, které plní nezbytnou přirozenou symbiózu a přirozenou ochranu vodního toku. V zásadě se jedná o soubor stavebně technických opatření, které respektují vlastní ekologickou a krajinotvornou funkci vodního toku.

HRAZENÍ BYSTŘIN
U bystřinného proudění vodních toků je úkolem stavebně technického řešení snížení kinetické energie vody, zpomalení odtoku z povodí, úpravy splaveninového režimu, ochrany pozemků a staveb v blízkosti vodních toků a pod profilem, kde dochází ke změně bystřinného proudění na říční. Soubor těchto opatření spadá do kategorie hydrotechnických staveb hrazení bystřin.

MALÉ VODNÍ NÁDRŽE
Malé vodní nádrže jsou podle české technické normy definovány jako nádrže s akumulačním objemem menším než 2 mil. m³, které jsou zároveň u hráze hluboké nejvýš 9m. Malé vodní nádrže se člení podle způsobu účelu, ke kterému jsou zřízeny na: retenční, rybochovné, závlahové, požární, rekreační, dočišťovací, krajinotvorné, akumulační pro odběr vody a další.

Vlastní prostor nádrže je rozčleněn na jednotlivé části (postupně ode dna): a) prostor stálého nadržení b) akumulační (zásobní) prostor – v období s vyššími průtoky se v něm hromadí požadovaná zásoba vody, která se v dalším období postupně využívá. c) retenční (ochranný) prostor – plní se jen za povodňových stavů

ÚČELOVÉ NÁDRŽE
Jedná se v podstatě o malé vodní nádrže, které jsou určené ke svému specifickému účelu a využití. Zpravidla se jedná požární nádrže, které slouží jako zdroj vody pro požární zásah. Další typickou nádrží je nádrž, která má účel nadlepšování průtoků. Zadržená voda je v sušších obdobích vypouštěná a tím je zachován níže na toku minimální průtok. Vodní nádrže bývají víceúčelové, s různou kombinací funkcí.

RYBNÍKY
Rybník je uměle vytvořená vodní nádrž určená především k chovu ryb s přírodním dnem a s technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny. Rybník je tvořen hrází (s pozemkem, na kterém stojí), přítokovou částí, výpustí, bezpečnostním přelivem, zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při navrženém průtoku, popřípadě obvodovou stokou. Skupiny rybníků tvoří rybniční soustavy.

PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ
Protipovodňová opatření slouží k úplné eliminaci povodní nebo alespoň k minimalizaci povodňových škod. Smyslem protipovodňových opatření je vodu za vysokých vodních stavů akumulovat nebo nechat rozlít mimo lidská sídla (tzn. ve vodních nádržích, nezastavěných údolních nivách, poldrech apod.), a naopak v oblasti zástavby vodu z území co nejrychleji odvést. Přestože je velmi vhodné využívat retenčního potenciálu nezastavěných přirozených niv, je nutné provádět i tzv. technická protipovodňová opatření. Mezi ně lze zařadit např. stavbu vodních nádrží, protipovodňových hrází, suchých a polosuchých poldrů. V oblasti zástavby je též nezbytné regulovat, zpevnit a pravidelně čistit koryto toku.

POLDRY
Jedná se o suché nádrže nebo území s ochrannou hrází, které slouží k akumulaci povodňových průtoků nebo řízenému rozlivu vody při povodni. Suché nádrže umožňují ochranu před povodňovými průtoky tak, že v nádrži se na principu retence transformuje povodňová vlna. Transformovaný objem proteče nižšími průtoky za delší časový úsek.

SUCHÉ NÁDRŽE
Suché nádrže kromě svého protipovodňového účelu slouží také k zachycení průtoku při haváriích. Při úniku nebezpečných látek dochází k zachycení nebezpečných látek v těchto suchých nádržích odkud je znečištěná voda dalším způsobem zpracovávána.

POŽÁRNÍ NÁDRŽE
Jedná se o účelové malé vodní nádrže určené jako zdroj požární vody. Jsou navrhovány na základě požárně bezpečnostního řešení předmětného objektu nebo celé lokality. Zpravidla doplňují nebo přebírají funkci požárního vodovodu.

OCHRANNÉ HRÁZE
Ochrana pozemků a objektů v případě povodňových průtoků je řešena pomocí ochranných hrází. Konstrukčně jsou podle svého účelu navrženy jako sypané nebo zděné z lomového kamene, monolitické z vodostavebního železobetonu a další.

VSAKOVACÍ SYSTÉMY
Dešťové vody odvedeny ze zpevněných ploch a střech objektů v případě příznivých hydrogeologických poměrů jsou řešeny vsakovacími systémy. Jedná se především o podzemní voštinové nebo krechtové akumulační bloky, odkud akumulovaná voda je postupně zasakována do podloží, případně může být využita zpětně například pro zálivku.

MELIORACE
Úprava výšky hladiny podzemní vody pro účel zemědělské a lesní výroby je řešena systémem drenáži.

ZÁVLAHOVÉ SYSTÉMY
Pro zajištění optimální požadované zálivky pro potřebu růstu rostlin jsou navrženy závlahové systémy, včetně čerpání vody. Závlaha je řešena buď zálivkou na list, nebo do podmoku. Součástí návrhu je systém automatické regulace.

SANAČNĚ-REKULTIVAČNÍ STAVBY
Pozemky, které byly degradovány lidskou (antropogenní) činností jsou sanovány. Jedná se o návrh technické a následně biologické rekultivace obnovy území. Typické jsou lokality s projevem důlních škod nebo průmyslové výroby. Na základě průzkumů, včetně rozboru znečištění je stanoven způsob vlastní technické rekultivace území. Biologická část rekultivace se zabývá vlastním ozeleněním pozemků a je rozdělena do delšího časového období. Cílem je založení a především udržení obnovy zeleně. Součástí tohoto typu staveb jsou sanace svahů po sesuvech. V této oblasti nalézají své uplatnění drátokamenné -gabiónové konstrukce.

STAVBY PRO PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Jedná se o soubor staveb určených pro lesní hospodářství. Vlastníci a správci lesních pozemků pro zpřístupnění a hospodaření v lese využívají uvedené stavby. Do uvedeného souboru patří malé vodní nádrže, hrazení vodních toků, sanace svahů, odvodňovací objekty, lesní účelové cesty, mosty, opěrné stěny, stupně na vodních tocích, propustky, odstavné plochy, dřevěné konstrukce a další.

STAVBY KRAJINNÉHO INŽENÝRSTVÍ
Součástí souboru staveb krajinného inženýrství jsou stavby městských parků a lesoparků, odpočinkové zelené zóny. Součástí této skupiny staveb jsou stavby zabraňující eroznímu účinku v krajině a stavby biokoridorů pro migraci živočichů.

PROPUSTKY
Pro účel převedení vody vodním tokem přes konstrukci komunikace je navržen propustek. Jedná se o propustky pod všemi třídami pozemních komunikací I., II., III. třídy, místní komunikace a účelové komunikace.

VÝPUSTĚ
Pro vypouštění akumulované vody z jednotlivých typů nádrží jsou navrženy jednotlivé výpusti, včetně uzávěrů.

VYÚSTNÍ OBJEKTY
Pro účel vypouštění čištěných vod z čistírny odpadních vod do vodního toku je navržen vyústní objekt.